10. prosince 2011 v 13:21 | Fleuretka
Přemýšlím, kdy to začalo.
Určitě tou návštěvou psycholožky. Ve čtvrtek.
Jak jsem psala, moje studium mě nenaplňuje a chci si dát další přihlášky. Na chyby už nemám čas ani prostor a tak jsem se chtěla nechat otestovat. Mimochodem, díky ppp bojuji s pocitem, že jsem neschopná a taky jsem se obávala, že mi třeba klesl inteligenční kvocient. Takže když mi doktorka jen tak mimochodem zmínila, že testy IQ jsem absolvolvovala s velmi nadprůměrnými výsledky a že bych příjmačky nezvládla mi hrozí jen v případě zkratu ze stresu-nemohla tušit, jak mě překvapí. Tedy i faktem, že jsem něco takového psala-myslela jsem, že z toho testování jí výjde jen vhodnost mého profesního zaměření=)
Ano, jsem za ty roky možná zblblá...ale ne blbá. Dobrá zpráva číslo jedna.
Ten stejný den, jsem se po dlouhé době viděla s kamarádem, který je mi moc blízký, ale protože se mi chtěl přiblížit i jinak než přátelsky a já to nechtěla, na delší dobu se odmlčel. Je čerstvě zamilovaný a kecali jsme jako dřív. Příští týden mi poví novinky. Jasná dvojka.
Večer jsem trávila s Michalem. Koukali jsme na Postřižiny, pili light colu a do dvou jsem si hrála s jeho psem a pouštěla oblíbený písničky. Pro kluka, který má rád trillery, steaky a neohrané moderní songy, to vlastně mohlo být utrpení. Pokud prostě netráví rád svůj čas právě se mnou. Zkouškou prošel na výbornou. Třetí fajn zjištění.
V pátek si ve Vitalandu nechám odhodlaně zdarma změřit tělesný tuk. 13% Z celkové hmotnosti, je to 6kg. Hrozné. Mívala jsem míň, ale vzhledem k tomu, že norma pro ženy (natož nesportující) je promoji věkovou skupinu podle jejich tabulek od 18%, měla bych dle slov slečny spíš jásat. (V jejím pohledu jsem vyčetla spíše jít se léčit a bylo to trochu zvráceně uspokojující.) Stejně jako několik komentů od známých o mé přílišné štíhlosti tento týden. Dohromady čtyřka?
Včera Michal dokonce vynechal svoji láhev kapitána, aby mě v noci mohl odvézt domů a i s jeho sousedem jsme si dali turnaj ve scrablu a to Vám říkám...mám s tím problém. Miluji slova. Mám příliš bodů a nakonec hraji za všechny=D Jsem děsná, ale nemůžu si pomoct. Koukali jsme pak ještě sami dva na předčítače. Ten film, mě VELMI zasáhl. Tolik viny.
Dnes ve čtyři ráno, kdy se dostávám domů si tahám na FB šťastnou kartu dne a uvědomuji si, jak jednoduché je živořit minulostí. A jak moc důležité je oprostit se od ní a dovolit si ŽÍT. A to teď chci, žít a ne přežívat. (Hezký večer, rozhodnutí, šťastná karta...přestávám počítat hodnotu svého štěstí. Zjišťuji, že ten pocit jednoduše buď je a nebo není.)
Ráno se již po osmé budím a okamžitě si na film i své myšlenky kolem něj, kole svého života, vzpomenu. Chci napsat na blog, ale až po tom, co se zvážím. Zajímavé, váha tentokrát není až takový strašák. Mám přece předsevzetí užívat si s tím co mám a najednou věřím, že na nižší cifru ještě brzy dojde.
51, NEVĚŘÍCNĚ slézám. Točím kolečkem tam i zpět do původní polohy. Znova a znova se převažuji. Možná ne, úplně čistých, ale bezpochyby jasných 51 kilogramů. Cílová r

ovinka. Jupí=)
Zvesela pomáhám mámě žehlit prádlo. Jsem nevyspalá, ale mám chuť si zpívat. Zvoní mobil. Monika. Co chce?
Pohlídat pejsky. Na 14 dní...a já se tak bála Vánoc, že je nebudu sama se sebou zvládat. A já se tak bála, že mě Monika neslyšela. Vánoce s Ufounkem, Mickeym a Melvinem přestaly být strašákem-budu se mít o koho strat. A Monika si za 14 dní, kdy ji pohlídá jeden známý bude snažit dát dohromady zase svůj život.
Nemohu uvěřit, jak do sebe vše zapadá. Jako by se vše začalo projasňovat=)
Ženy, jak je krásné moci Vám napsat-jsem opravdu vnitřně naplněná. Ne, jídlem. Nejen Anou. Štěstím.
(51, ANO!

)
wow...tvoj článok mi zdvihol náladu...len tak ďalej. Mimochodom kam chodíš na školu? Kam chceš prejsť?