Tento blog není o zdravém životním stylu! Je o mě a mém životě s anou. Nikoho nepodporuji v rozhodnutí vypěstovat si anorexii. Zároveň budu respektovat volbu těch, kteří si anu pustili do života, stejně jako já. O to stejné prosím i ostatní návštěvníky tohoto blogu.

Má vlídná noc a smutný den

3. prosince 2011 v 3:54 | Fleuretka
Krásné sobotní ráno Vám přeji drahé-i když, já mám (naštěstí) ještě noc.
Dnešní den, jsem celý prapodivně "zabila". Dopoledne jsem s pocitem bezmocné krví poskvrněné oběti nevylezla z postele. A to ani abych sjela dodatečně na CUS (že by centrum univerzitního sportu?) odevzdat zdravotní svobození z TV.
Po střídmé snídani a dalším dvouhodinovém spánku se stále cítím tlustá a špinavá. Trapně volám matce, abych si vyžádala podporu. V čem vlastně? Jen nechci být na své ženské tělo déle sama. Jak jsem čekla-je překvapená a nadšená. "Ubohé, tolik radosti z krámů." (Zpětně mě napadá-byla to opravdu ana nebo se tím jízlivým hlasem umím krutě vysmát nadějím svých nejbližších já sama?!) Máma je již déle podrážděná. Aby ne, neomylně tuší, že zase kloužu zpět-ale nemá důkazy a teď ji tohle zlepšení spolu s mým roky neměnným tvrzením, jak se snažím, dokonce utvrzje v mylné doměnce, že s anou stále ještě bojuji. Stydím se a s určitostí vím, že ne dost. Mám ji tolik ráda! Je mi jasné, jak moc touží po jakékoli zprávě, která by jí pomohla zase uvěřit v mé uzdravování!
Po ujištěnch, že nejsem nečistá a špinavá, ale zase o něco blíž normálu se mi opět rozezvoní telefon. Sestřička se ptá proč jsem se nedostavila na kolonoskopické vyšetření. Vyděsí mě to i přes to, že se nakonec shodneme, že si špatně přepsali termín od mé gastroenteroložky. Ta mi jej posunula, kvůli přiobjednání asistence ARO. Prý by to pro tak hubenou osobu bylo bez něj příliš bolestivé. 16tého prosince, děsivě se to blíží.
Zvládnu se jen povalovat, nejíst a po třetí kávě vypracuji i pár e-learningových odpovědníků. Proč se zrovna můj nejdůležitější zápočet musí psát rovněž 16tého? Asi abych měla Vánoce ještě ztížené obavami, jestli se vůbec dostanu ke zkoušce předmětu, který musím bezpodmínečně absolvovat. Jinak končím, protože jej již opakuji. (Ano, minule jsem zápočty hodně podcenila.)
Opdoledne strávím cestováním po Brně. Přesněji řečeno po supermarketech. Tolik hodin zabere sehnat těch pár položek...pardon, obstarat celkem nedlouhý seznam mých SDSZP. (Superdietních a superzdravých potravin.)
Po cestě domů má vlak zpoždění a já díky tomu nic nestíhám. Nebudu přeci jíst po páté a zas nemohu být hladová, když si večer chci dát sklenku vína. Chtěla jsem zařadit kvalitní bílkoviny, místo toho podléhám dýňové bulce. Zuřivě hltám vydloubaná semínka a rychle vyhazuji zbytek pečiva, než skončí při mém nervy povzbuzeném apetitu tam, kde si to přeji nejmíň. Tedy v žaludku-odtud je v mých představách již jen kousek k jeho transformaci na tukové polštářky.
Doma nakrmím smečku a rychle oběhnu s pejsky kolečko kolem svítících vánočních sobíků (ano, ti jsou bezesporu nejdůležitější součástí mnou vytyčené venčící rasy) a už se vydávám za Michalem. Odpoledne měl pracovní schůzku, takže z návštěvy mě sešlo aniž bych se z ní musela trapně vymluvit.

S jeho kamarádem, který nás veze, vybíráme pití. Já si s aninými nemalými výčitkami dávám do vozíku láhev vynikajícího jakostního Tramínu, 2litry light coly a energetický nápoj bez cukru. Kluci se shodnou na litrové lahvi Kapitána, cole, juicu, kešu oříšcích a k mému překvapení nahází do košíku i kindervajíčka. Ještě v autě z těch mých lovím hračku a posílám dál čokoládu, aby mi náhodou nezbyla na doma.
Večer trávím u Michala doma. Živě diskutuji s jeho dvěma kamarády, abych zakryla fakt, že z vína nedokážu vypít víc než skleničku. Ana mi víc prostě nedopřeje. Sedím jako pravítko a oproti klukům, kteří ve dvou (Radim, který nás vezl i sem slíbil Michalovi, že se postará o můj odvoz) zdolají během pár hodin více naž 3/4 litru Morgena, mluvím příliš chytře. Mám hlad a trochu mi ve své opilé rozjařilosti lezou na nervy. Příjdu si jako totální kráva.
Vlastně jsem ráda, když se přes Michalovi argumenty, proč by bylo výhodnější přespat a nechat se odvézt ráno, můžu s výmluvou na čivaváky a kocoura přesunout k autu. Tam mi hned po vyjetí příjde sms s poděkováním za "účast". Paradox.
Vítání a rychle do postele s mazlíky, svírání žaludku, pro-anablogy, horký zázvorový čaj. Jsem konečně klidná a spokojená. Na Michalově pc. Nejsem už sama, jsem s Anou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LamyLucy LamyLucy | 3. prosince 2011 v 5:40 | Reagovat

Mě je líto, jak se cítíš ... já taky nemnstruaci nemusím, to asi žádná z nás :D, ale vidím, že ty k tomu opravdu máš až odpor :/ ... představ si, že sdílím umývárky s 80 holkama. Chmpf.
No, a co se týče toho večera ... chápu, že být jediná neopilá musí být nepříjemné, když jsou ostatní zlití ... je škoda, že ti ana v hlavě nepovolí se třeba nabumbat víc ...
Třeba jednou!

2 Matylda Matylda | Web | 3. prosince 2011 v 7:09 | Reagovat

tak to jsi měla zajímavý den..:D Já jdu dnes na školení kvůli mému dobrovolnictví, budu pracovat se slepci.. docela se na to těším..alespoň sama před sebou nějak ospravedlním svoji existenci.. s těmi vyšetřeními Ti držím palce i u nohou, ať to není moc nepříjemné.. a zápočet Ti určitě vyjde, jsi inteligentní žena.. Hlavně se teď drž o menses, ať nedostaneš žravky, když to mám já, tak mám pořád na něco chuť.. Mimochodem, co vůbec studuješ?

3 Michaela Michaela | Web | 3. prosince 2011 v 19:17 | Reagovat

Děkuju :) Moje aktuální váha je 64-65 kg. Tak já jsem hubnutí začala pořádně řešit až kolem letních prázdnin, takže dřív jsem to cukroví moc neřešila. Ale ty kokosový kuličky zbožňuju, taky jen co ochutnam, jsem schopná sežrat všechny :D perníčky mám taky ráda, jen je doma neděláme :( ale zítra je budem dělat u přítele s "tchyní" :D doufam, že jí to tam nesnim :D pak mám ještě dost ráda linecký, ale o to se dělíme s mámou :D tak sem zvědavá, jak se letos udržim :D musim se krotit i s tema kuličkama :D

4 thinlucy thinlucy | Web | 3. prosince 2011 v 20:04 | Reagovat

Buď svým způsobem ráda, že ti Ana nedovolí vypít víc aspoň se pak nechováš jako vypatlaná kráva co jde odezdi ke zdi a dělá oči na každýho kdo se pohne...ber to pozitivně :-! Tu kolonoskopii nezávidím mě jednou jen o fous minula, skálala sem dva metry vysoko :-D Je zajímavý jak často mluvíš o Aně jako o někom...neber to zle jen si to neumím představit...někdo kdo je pořád stebou ta záhadná Ana co se mě vyhla obloukem...jen nevím jestli sem ráda...

5 Lilith Lilith | Web | 4. prosince 2011 v 13:21 | Reagovat

Ahojky :-)Takový dny taky občas mám... když se ti nic nechce, vstaneš dýl, náladu ti ještě zkazí "ty dny"... taky to přímo nenávidím... Jinak s tím pitím, chápu, že sis mezi nimi nepřipadala dobře, ale svým způsobem můžeš být ráda, že tvoje Ana ti nedovolí sníst a vypít víc, než bys měla... máš tak pevnou vůli, i když to je někdy těžký. Dřív, když jsem ještě svoji Anu měla a ona mně říkala, co nesmím... taky jsem dost často přemýšlela, jestli si třeba jen něco nenalhávám... ono to je ale v podstatě jedno... hlavní je ji mít :) Když si čtu tvoje články, strašně mně ten život chybí...

6 charlotte charlotte | Web | 4. prosince 2011 v 15:26 | Reagovat

strašně se mi líbí jak píšeš :-)

taky nemám ráda když jsou kolem mě všichni opilí a já jediná střízlivá musím poslouchat ty jejich blbý kecy :-?

7 vestec vestec | Web | 12. ledna 2012 v 23:10 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama