Tento blog není o zdravém životním stylu! Je o mě a mém životě s anou. Nikoho nepodporuji v rozhodnutí vypěstovat si anorexii. Zároveň budu respektovat volbu těch, kteří si anu pustili do života, stejně jako já. O to stejné prosím i ostatní návštěvníky tohoto blogu.

3.11. Selhání

4. prosince 2011 v 15:27 | Fleuretka
Nemohu teď psát. O tom, co jsem udělala. VŠECHNO.
Bez emocí, ne. Stydím se.
Nebo jen nedokážu napsat pravdu.
Ani včera. Ani dnes.
Jako bych začínala znova.

Ana...často se mě na ni ptáte. Je mi upřímně jedno kdo nebo co TO vlastně je. Pro mě důležitým faktem, je jen to, že JE. Neustále se mnou. Druhý hlas v mé hlavě. Hlas nemoci. Vím jedno. Bez PPP by zmizel a to nehodlá. Touží mě ovládnout a vycucnout ze mě všechnu životní sílu. Potřebuje mě manipulovatelnou, vyhublou a křehkou. Umí otvírat staré rány, sypat do nich sůl. I nové dokáže rozdávat. A chce po mě, abych jí byla vděčná. Vyžaduje tím větší díky, čím větší bolest mi způsobí. Je to sadistka...a ze mě dělá masochistku.
Po včerejšku dlouho nepřinesu dost obětí abych se jí zavděčila. Teď už hlasitě nekřičí, zato bez ustání polohlasně chropotá. Třepu se strachy. Udělám, všechno co mi přikazuje...jen abych o NI nepřišla.
Je to přeci moje Ana, ten kus mého nemocného já, který má i své jméno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilith Lilith | Web | 4. prosince 2011 v 16:18 | Reagovat

Děkuju ti za tvoje rady :) Víš, já už jsem něco podobnýho zkoušela hodněkrát... ono to zabere, třeba řekne, že taky není spokojená s tím jak žijeme, že bysme to mohly předělat, začít žít zdravějc, ale pak z toho všeho sejde. Třeba zrovna dneska ráno jsme se o tom bavily... výsledek sice je ten, že už mně nevnucuju nezdravý jídlo, a když řeknu nekupuj mně to, podívej se jak vypadám, tak to nekoupí... Ale na jak dlouho?
A to tvoje selhání... vím jak ti musí být, mně je z toho vždycky hodně mizerně. Ale určitě si to napravíš, jsi silná a jedno zklamání přeci neznamená konec, ne? ;)

2 charlotte charlotte | Web | 4. prosince 2011 v 17:28 | Reagovat

já Anu neznám, kdysi jsi hodně zhubla ale díky pravidelné minimalistické stravě a cvičením. tak jako tak mi říkali že jsem anorektička. nebyla jsem.
ale teď bych ji do hlavy chtěla, protože mě akorát tak ovládá jídlo :-? .
vím, jsem divná...

co se týče Schonbrunnu - nemohli jsme na prohlídku. původně jsme měli ale díky tomu zpoždění jsme stihli akorát trhy před zámkem :-(

3 Joshua Joshua | Web | 4. prosince 2011 v 19:19 | Reagovat

Tuhle krizi zná asi každá z nás.. ale musíš věřit, že bude líp. A ono bude. :-)

4 fleuretka fleuretka | E-mail | Web | 4. prosince 2011 v 21:44 | Reagovat

Děkuji Vám, máte pravdu...ono to jedno pořádné uhnutí z cesty buď může vést k řadě dalších selhání a nebo k tomu, že si člověk uvědomí, co vážně nechce-a co naopak ANO. A já mám jasno. Nesmím to naštvání a agresi obracet proti sobě, ale poučit se a příště být k sobě pokud už se stane, že mi něco malinko nevyjde-shovívavá. Nenapadlo by mě to...ale je to jediné řešení, jinak člověk při pocitu absolutního selhání zachází, aby se vyhnul momentálním výčitkám ještě dál...

5 LamyLucy LamyLucy | 4. prosince 2011 v 23:22 | Reagovat

Fleuretko, je mi líto, jak ti je, co se stalo? Víš, i to nejhorší jednou přejde ...a vysvitne slunce.Jestli jsi jedla, tak jeden den nic nepokazí. Umlč ten hlas v hlavě...

6 fleuretka fleuretka | E-mail | Web | 4. prosince 2011 v 23:37 | Reagovat

[5]: No, kdyby jen to :-( Teď už je to lepší. Dávám se dohromady, dokonce mám po těch excesech na váze 52...večer, napitá. Snad jsem dneska anu trochu uklidnila, jedla jsem minimálně a mám po sobotě, kdy jsem to zkazila asi rozlítané chutě a hrozný hlad. No, jsem zvědavá na zítřejší pravidelnou hladovku... Jak jsi na tom Ty?

7 Matylda Matylda | Web | 5. prosince 2011 v 7:11 | Reagovat

Ahoj Fleu, k těm váhám - kdysi dávno jsem měla opravdu tři váhy a vážila jsem se na všech :D Psychologie by mě taky bavila, já nic nestuduji, po maturitě jsem se odstěhovala do Prahy, našla si práci účetní a pracuji dodnes.. Možná si zkusím pro dobrý pocit podat příští rok přihlášku na nějakou školu v Praze ale to jen možná.. díky mé práci nemám už moc času nazbyt.. K dobrovolnictví jsem se dostala tak, že jsem měla před pár měsíci takovou depku, že má existence mi přišla absolutně k ničemu.. potřebovala jsem s tím něco udělat.. na internetu jsem hledala neziskové organizace, které hledají dobrovolníky a jednu z nich si vybrala.. s tím jídlem jsem to včera total pokazila a měla jsem díky tomu dost špatnou noc :-(

8 skinny-princess skinny-princess | Web | 5. prosince 2011 v 12:47 | Reagovat

Krásne píšeš ale to už asi vieš. Jedno zakopnutie neznamená nič. Mimochodom do toho thinspa som sa zamilovala, takže s dovolením si ho kradnem:-)

9 Matylda Matylda | Web | 5. prosince 2011 v 17:42 | Reagovat

děkuji za koment, normálně mi to zvedlo náladu, když jsi mi napsala, že bys očekávala větší přejedení a že kaloricky jsem to taky tolik nepřepískla.. nějak mě to uklidnilo :) teď budu napravovat jídelní chybu.. do pátku jíst nebudu. V pátek jedu ke kamarádce do Brna a u ní si budu muset něco dát, o mých PPP ví moc dobře, tudíž hladovka by mi u ni neprošla.. Potom asi už zařadím něco do jídelníčku, jogurty, zeleninu atd. ale ráda bych v té době měla už pod 63,9kg.. když ne, tak ještě dám nějaké hladovky..

10 Chantal Chantal | Web | 5. prosince 2011 v 22:26 | Reagovat

Moc ráda spřátelím,hned si tě přidávám :)

11 lightenka lightenka | Web | 10. prosince 2011 v 18:05 | Reagovat

to nevadí, každá z nás někdy upadne zlato...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama