Tento blog není o zdravém životním stylu! Je o mě a mém životě s anou. Nikoho nepodporuji v rozhodnutí vypěstovat si anorexii. Zároveň budu respektovat volbu těch, kteří si anu pustili do života, stejně jako já. O to stejné prosím i ostatní návštěvníky tohoto blogu.

"Vánoční pojistka"

17. listopadu 2011 v 11:57 | Fleuretka

Milé dámy (pány moc nečekám, tak přípdně prominou),

nevím jak vy, ale pro mě jsou bohužel nejsou Vánoce časem dobré nálady v kruhu nejbližších, vůně jehličí a oddechu, ale každoročním strašákem. Z toho, že rodinu utvrdím, jak nejsem v pořádku. Z toho, že místo rozbalování dárků budu přemýšlet, jak se zbavit kalorií z večeře, kterou do sebe málem se slzami v očích nasoukám. Z hlasu, který mi připomene, kolik pytlíků majonézy padlo na výborný tátův salát. A především sama ze sebe, že třeba místo purpury zacítím vanilkové rohlíčky a probudí se ve mě instinkt velmi vyhladovělého zvířátka, které musí ihned alespoň sousto strčit do úst. A to jediné nechtěné sousto způsobí, že už nedokážu přestat. Ostaní budou s obavami sledovat, jak ochutnávám...ode všeho. Budou jen špatně skrývat obavy, kdykoli odskočím na záchod počítat vteřiny, možná někdo přidá i varující komentář. A ten budu slyšet jako posměšek i když už jen ve své hlavě celé svátky a nedokážu mu přestat dávat za pravdu a cpát se.
Vánoce jsou pro mne časem selhání. Chtěla bych se dokázat chovat normálně. Ale buď jsem sama s anou a zraňuji tím okolí nebo poraženecky podléhám opačnému extrému a pocity viny se neužírám, ale zajídám je.
Tak na to jdu letos jinak. S bezpečnostní pojistkou. Bude těžší se neovládat, když nebudu mít hlad a dokonce ani chuť. A jednu večeři si prostě po dnu postění musím dokázat naložit! Včera mi přišla na černo objednaná anorektika. Původně jsem si myslela, že je začnu brát hned (protože jsem od prázdninové operace slepáku a v nemocnici rozpoutané sérii léčení nehorázně přibrala), ale jsem zrovna v bodě, kdy se ve mě s posledním kilem navíc které jsem už neunesla a zase hned dvě zhubla něco zlomilo. Ana je od té chvíle už zase se mnou a hlad téměř necítím i bez léků, které mají skoro stejně možných nežádoucích účinků jako těch skvělých a prokazatelných efektů. Byla hloupost je zobat jen pro jistotu. Ale mít pocit jištění pro těžký dny...ulevilo se mi.
A co vy? Máte nějakou osvědčenou vánoční strategii?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ThinLucy ThinLucy | Web | 18. listopadu 2011 v 9:42 | Reagovat

No já mám vždycky po ruce Colu Zero když je nejhůž nebo si to "na tajno" donesu do pokoje a tam co sice všechno hezky rozžvíkám, abych zahnala chutě, ale pak to vyplivnu a vyhodím...to mi celkem zabírá. Navíc ta rozžvíkaná hmota je pěkně nechutná tak pak chvíli zase radši nemám chutě :-D

2 Fleuretka Fleuretka | Web | 18. listopadu 2011 v 12:18 | Reagovat

[1]: Jé, dobrý tip! Je pravda, že jedny Vánoce jsem to taky zkusila...ale ta hmota mi nepřišla nechutná-spíš jsem vždycky měla chuť to cukroví v puse polknout. Navíc jsem se děsila, že už při žvýkání slinami trávím ty jednoduché cukry. Ale občas to udělat, abych ukojila největší chuť je dost dobrý nápad-děkuji :-)

3 London Cooper London Cooper | E-mail | Web | 18. listopadu 2011 v 17:15 | Reagovat

Anorektika? Ne že bych to slyšela poprvé, ale kde se dají sehnat?? Jinak musím říct, že skvěle píšeš, má to hlavu i patu, má to něco do sebe, ráda spřátelím ;)

4 Fleuretka Fleuretka | Web | 19. listopadu 2011 v 3:23 | Reagovat

[3]: Ahojky, co jsem začala hledat thinspiraci, jsem pravidelnou návštěvnicí Tvého blogu-takže mě pochvala od Tebe moc těší-protože sama máš super blog!
K těm anorektikům, záměrně jsem použila tenhle název celé skupiny léků, kam ty co jsem si opatřila spadají. Sehnat se v našem případě legálně nedají, protože doktoři je předepisují velm neradi kvůli nežádoucím účinkům. Ve většině zemí EU už je stáhli a předepisují se jen v nutných případech zásadně lidem s BMI nad 30. Tušíš už která konkrétně myslím?
Jinak je to odpovědnost každé z nás, ale nedá mi to-ty léky jsou opravdu pro silně obézní, navíc jsou na bázi amfetaminu, takže velmi rychle vzniká závislost a reálné je riziko srdeční a mozkové příhody, plicní hypertenze (nemluvě o vniku anorexie a deprese :-D ).
A jak je sehnat? Mno, zas tak složité to nebylo. Na internetu se vždycky najde šikovný distributor (netuším jestli z řad lékařů nebo lékárníků), který nešťastným tlouštíkům pomůže. Za pořádný příplatek, bez lékařského dohledu (ani neví komu to nakonec vlastně posílá, že?). A to je ten lepší případ, protože se vyrojila spousta podvodníků, kteří si nechají proplatit zásilku-ve které pak dojdou třeba paraleny. A nikdo obstarávající si na černo návykové léky je nakonec žalovat nebude.
No, snažím se všechny odradit, zažila jsem si i negativní účinky-problém je, že ty léky fungují. Výborně a návykově. Člověk nemá hlad, srší spoustou energie, nemá ani potřebu spát, vydrží hodiny sportovat a pořád je mu báječně teplo. Takže se důsledně snaží přehlížet čímdál častější bušení srdce a prazvláštní nálady...

5 Matylda Matylda | Web | 23. listopadu 2011 v 19:07 | Reagovat

také jsem ty léky brala.. má maminka se nechala zmanipulovat a sehnala mi je přes doktora-kolegu.. to bušení mi dost vadilo ale jinak to bylo fajn..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama