Tento blog není o zdravém životním stylu! Je o mě a mém životě s anou. Nikoho nepodporuji v rozhodnutí vypěstovat si anorexii. Zároveň budu respektovat volbu těch, kteří si anu pustili do života, stejně jako já. O to stejné prosím i ostatní návštěvníky tohoto blogu.

Váha na houpačce=/

17. listopadu 2011 v 20:47 | Fleuretka

Lenivě ležím a snažím se uklidnit. Po snídani složené z listu pekingského zelí potřeného malou vrstvou pálivé hořčice a lžící odtučněného tvarohu a několika šálcích zázvorového čaje a kávy mi ta zpropadená potvora ukázala příšerná 2 kila nahoře. Málem jsem se vyvrátila, když se ručička zastavila na dvou vypapaných břichatých pětkách=/
No, tak tuším čím by to mohlo být.
Dost dlouho jsem si držela váhu na 50-52kg a byla s ní relativně spokojená. Přiznám se, že na moji tělesnou konstituci (těké kosti, objemnější svaly) to je již dost podváha. Což se projevilo, když se v nemocnici, kam jsem se dostala při operaci slepáku začali zajímat, proč víc než rok nemenstruuji a následně jakto, že nejsem ani v polovině hraniční normy co se týče obsahu tělesného tuku. Bylo mi špatně, byla jsem unavená z neustálého hlídání váhy, těžkého a nadměrného cvičení a po spoustě nepříjemných vyšetření a navazujících nepěkných výsledcích jsem začala jíst. S tím, že mne v nutriční poradně povedou tak, abych nepřibírala, ale dovyživila se.
Po třech měsících, kdy moje váha zaručeně neměla, ale stoupla přes velký údiv lékařů (přes naordinované minimální dávky jídla s přesně vyváženým složením a konzumovaných po třech hodinách) na 55kg jsem to zabalila=( Spadla do deprese, přejídala se a taky se to snažila vykompenzovat zvracením. Po pár dnech přejídání jsem najednou o tu hroznou touhu na jídlo zas přišla a den na to se to stalo-dostla jsem po strašné době měsíčky! Místo abych normálně zareagovala a řekla si, že to hrozné přejídání souviselo s hormony a že jsem zřejmě opravdu potřebovala nějákécukry a či specifické živiny (jen doufám, že ne i vyšší zásobu tuku), aby mi hormonální systém mohl fungovat-jsem se zhroutila. Nepřišla jsem si žensky, plodně. Toužím v budoucnu po mateřství, ale teď jsem si přišla špinavá, otylá a vyděšená.
Od minulého pondělí jsem opět začala s vlastní dietou a o víkendu si vystačila jen s lahvičkou projímadla, takže toto pondělí u jsem vážila takových dost "odvodněných" 53kg. Čímž se vysvětluje ten houpanec směrem nahoru-jedná se o opětovné zaplnění břicha.
S projímadly jsem nikdy neexperimentovala a ani teď nebudu pokračovat, vůbec nejíst taky nehodlám...jen se chci vrátit k váze na kterou jsem si zvykla a byla s ní relativně smířená (i když která z nás si příjde dost hubená?).
Těsně před Vánoci mě čeká vyšetření které jsem nemohla po odstranění apendixu absolvovat a které by mohlo objasnit, co je s mým metabolismem a pak snad najdu odvahu začít zase s předepsaným jídelníčkem, který podle toho gastroenteroložka upraví.
Teď jen nechci koukat na své oblíbené oblečení a bát se, že se do něj nenasoukám a čelit tomu, že v něm vypadám směšně narvaně. Naši byli nadšeni z mých pokroků-bohužel i z toho váhového přírůstku, ale záchvaty přejídní a zvracení by přece nepřišli zdravé a lepší ani jim.
Chci zase svoji lehkost a křehkost, vím jak se dá s anou celkem na hraně vyjít... Jsem v tomto povrchní a nedokonalá i ve spoustě jiných ohledů, ale chci zpátky svoje tělo=/
Nalhávat si ale nic nebudu a ráda bych se ze všeho vypsala tomuto blogu, který jsem právě za tímto účelem založila. Moc ráda se budu s někým podporovat. Najde se někdo, kdo má pochopení a chtěl by do toho jít se mnou?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aron Aron | Web | 18. listopadu 2011 v 9:34 | Reagovat

Ahoj :)
Ještě když jsem večer usínala a vše bylo v pohodě, byla jsem rozhodnutá pokračovat ještě dnes, ovšem ráno pro mě bylo nevyhnutelný se trochu najíst. Hold s antibiotiky se hladovka moc držet nevyplatí.
Co se týče toho jednoho dne, kdy bychom se navzájem podporovaly, jsem určitě pro. Teď jde jen o to, který den. Jelikož každý týden pracuji jinak, tak nemám žádný den, který bych nikdy nebyla v práci, ale tak co, určíme si jeden den a prostě si budu muset zvykat.
Takže, slečno, vyber si :)
Jaký je to vyšetření, co tě čeká? Já z ničeho nic strašně přibrala, myslela jsem, že jsem těhotná, ale po návštěvě doktorky se ukázalo, že nejsem a ona mi nasadila do hlavy brouka v podobě podezření na štítnou žlázu. Ono během chvíle přibrat 17-18 kg to není jen tak

2 Fleuretka Fleuretka | Web | 18. listopadu 2011 v 12:13 | Reagovat

[1]:Milá Aron, nic si z toho nedělej, nepřejídala ses a nemocný tělo si samo řeklo...aspoň se rychleji uzdravíš a budeš mít sílu na další hubnutí=)
K tomu očistnmu dni-jsi spíš pro víkend nebo v týdnu? Mě osobně se docela líbí představa, že celou relativněji odpočinkovou neděli budu pít čajíky a vodu, abych pak v pondělí mohla začít týden radostným pohledem na váhu=)
Čeká mě kolonoskopie-tedy vyšetření střev, předtím jsem o tom nic nevěděla. Je to nepříjemný a kvůli hubenosti mi lékařka k tomu připsala asistenci ára, takže mě to bolet nebude, když budu přispaná.
Teď mě kvůli tomu "zvláštnímu" metabolismu, chybějící menstruaci a opakujícím se sníženým lymfocytům (jejichž snížení měl být jedním z hlavních příznaků zánětu slepého střeva) a problémem s břichem i po operaci vyšetřovali snad všude.
Na gastru (výborný třeba gastroskopický braní vzorků nejen z žaludku, ale i z horní části tenkýho střeva-polykání trubičky s klíšťkama a kamerou, ke kterýmu jsem se inteligentně odmítla nechat uspat, že to přece nebude tak hrozný.(BYLO=D)
Často mi už dřív natékaly lymfatické uzliny a udělali se mi dokonce trvale v podpaží, takže jsem opět absolvovala vyšetření na ultrazvucích orl, chirdy, rozbory krve na infekčním, pravidelně na hematologii a endokrynologii (Včetně důkladných vyšetření štítnice, slinivky a nadledvinek-což tě asi taky čeká a toho se vůbec neboj. Je to jen o braní hodně krve a ultrazvuku.), ted jsem byla na odsud objednané magnetické rezonanci. Jo, samozřejmě ještě gynda a pořád se vším k obvoďačce.
Teď to vypadá, že jsem úplný lazar, ale oni prostě jen nemůžou vypátrat příčinu. O ppp samozřejmě lékaři vědí a na rozdíl od rodiny jim vždy říkám všechno. (Kvůli aně chodím za čas i na kontrolu ke známé psychiatričce.) Už bych opravdu ráda věděla, proč mi tělo netráví, jsem nafouklá a jakmile se s jídlem začnu jen blížit příjmu klasické redukční diety mám tělo jak otrávené toxiny=/
Nechceš mi napsat víc o příznacích toho tloustnutí? Se zpomalenou štítnicí jsem po prvním silném propadu anorexie problémy měla-ale popravdě na to přišli v nemocnici z krve a nasadili mi léky, na váze se to tehdy s mým jídelníčkem nemělo asi šanci projevit. Mimochodem to bylo při nulovém příjmu a kromě štítnice jsem měla i špatné jaterní testy a paradoxně zvýšený cholesterol. Takže ta hladovka na pořád by prostě byla fakt blbost=)
Stejně jsi dobrá, že si ji z fleku dala :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama