Tento blog není o zdravém životním stylu! Je o mě a mém životě s anou. Nikoho nepodporuji v rozhodnutí vypěstovat si anorexii. Zároveň budu respektovat volbu těch, kteří si anu pustili do života, stejně jako já. O to stejné prosím i ostatní návštěvníky tohoto blogu.

Dělám si obavy

22. listopadu 2011 v 22:47 | Fleuretka
Zdravím Vás drahé!

Tak dnes mám velmi špatný pocit=( Mělo by mi být fajn, protože jsem zvládla pořešit docela hodně věcí (včetně zápočtu, který mi bude uznán-hurá! a návštěvy příbuzného v nemocnici). Taky jsem od šesti byla přes dvě hodiny na procházce s kamarádem a naším hafanem=) Dokonce jsem si kousek zaběhala a vrátit se k běhání bude super (do nedávna jsem nemohla, u běhání se hodně zapojují i břišní svaly a hrozně to pořád po operaci bolelo.)
Ale to jídlo nestojí dnes za nic. Kaloricky i živinově sice ok, ale dala jsem si po páté kus syrové mrkve a ani při té procházce se mi nepovedlo ji strávit a hrozně mě bolí břicho a nemůžu se zbavit výčitek=(
Taky mám strach ze zítřejší hladovky-na kterou se takovou dobu těším. Že to nevydržím. Že se mi to zalíbí a nedokážu druhý den začít jíst. Že to vydržím, ale druhý den se mi bude hůř kontrolovat a přejím se. Když se přejím, že přiberu. Když to neunesu, že budu zvracet. Že po dnu hladovění zhubnu, ale zpomalí se mi metabolismus. Že den hladovění nebude mít na váhu žádný vliv. Bojím se, bojím...a tento strach nemá konkrétí podobu. Neumím dopředu určit, jak mi to sedne. Je to strach ze strachu.
S anou mám strach docela často. Potřebuji prostě pocit absolutní kontroly (především nad svojí postavou a nad vším, co souvisí s jídlem)...který prostě v reálném životě neexistuje. Kamarád ze mě nemohl, když jsem jan abych si dokázala, že se překonám začala šplhat na pěkně vysoký komín. (Takový jako byl v Postřižinách.)
Bojím se výšek. V půlce jsem už opravdu nemohla. Kamarád má rozum, že tam nelezl. Obruče byly vzálené metry od sebe a navíc byl nahoře jakýsi příjmač a pod promrzlýma nohama se mi motaly kabely. Ruce jsem měla slabé vždycky a chlad ze zmrzlého kovového žebříku nezmírnily ani rukavice. Nahoře jsem se bála postavit, ale postavila. Klepaly se mi všechny údy a představa cesty dolů byla skoro tak děsivá, jako když na mě kamarád do první třetiny volal, ať proboha slezu...a já se podívla do hlubiny pod sebe. Nechápu souvislost, ale v tu chvíli jsem to nemohla vzdát, protože jsem měla v břichu mrkev a v hlavě anu, která se smála mé slabé vůli.
Zpátky na zemi jsem se málem rozplakala úlevou a tak trochu ponížením-proč si musím takhle pitomě pořád něco dokazovat? Proč tenhle impulsivní zbytečný hazard? Kdyby mi ana řekla, dala sis dortík, tak mi teď dokaž vůli a uřež si laskavě ruku ve které jsi držela lžičku...taky bych o tom uvažovala?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LamyLucy LamyLucy | Web | 23. listopadu 2011 v 7:03 | Reagovat

Wow ... těžké, co ti poradit. Mimochodem se také pekelně bojím výšek, tohle bych asi nezvládla!

Je dobré, že se těšíš, ale jestli máš strach z tolika věcí, nedělala bych to.
Na druhou stranu, já si myslím,že jednodenní hladovka ti moc nepořádek neudělá, příští den budeš jíst odlehčeně a pak se navrátíš ke svému normálu :)
Držím palce :)

2 ThinLucy ThinLucy | Web | 23. listopadu 2011 v 11:24 | Reagovat

Tý jo vlézt na komín...to sem dycky chtěla zkusit a víš co? Té hladovky se vůbec neboj :-) měla sem stejný pocity, ikdyž já hlavku nedržím, musím něco s sníst apoň po ránu...každopádně můj tip proti hladu a chutím je jednuduchý Cola Zero...dobře chutná a zaplní, pak klasicky žvíkačky a pak cigarety (pokud kouříš) buť tě přejde chuť nebo se ti udělá tak zle, že radši nic nesníš :-! nebo mě hodně zasití rajče a když už fakt nevím tak si dám jablko nebo si cucnu mlíka z toho nemám výčitky páč když to piju tak mi to npřijde jako jídlo, ale fakt jenom hlt...nebo ještě dělám to že si dovolím třeba kostičku čokolády a pak si trénuju vůli jestli se na tu čokoládu vrhnu a sežeeru ji celou nebo ne...ale to sebeovládání chce čas...to přijde neboj :D já vím je to slohovka tak promiň, že ti tu tak spamuju :-D držím palce

3 Fleuretka Fleuretka | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 15:55 | Reagovat

[2]: Děkuji za rady, neboj...to není spamování, já jsem moc potěšená z každého komentáře. Je to nejlepší čtení a podpora :-) No, zatím se držím a vyřešila jsem strach ze spomalení metabolismu pitím trochy syrovátky-má to i pročistit, tak snad to není na škodu. Hlad vůbec není...zajímavé :-D
Melounové orbitky miluji a zero colu piji pořád a dnes jsem si zrovna z města dovezla 2litry za 19.90,- :-D

4 Recepty Recepty | Web | 23. prosince 2011 v 7:38 | Reagovat

Máš zajímavé zážitky.
http://recepty-na-vareni.blog.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama